Ivan Barancev pro oldtimer.ru

Искренние порывы сердец чехословацких рабочих, восторженные взоры десятков... tisíc obyvatel Prahy, sváteční proslovy, pak Polytechnické Museum a moskevská porodnice, dlouhá léta bez slávy a v zapomenutí, náhodný nález a seriózní zkoumání historie – to všechno se sešlo v historii tohoto malého vozu, který byl určen pro velkého vůdce..

... převzato z http://oldtimer.ru. Článek vzniknul ve spolupráci s www.minory.cz a najdete ho zde přeložený

---

---

Ne, že by ruský jazyk patřil mezi zapomenuté, v tomto je na tom stále lépe než etrusština neb chetitština, ale přece jen jsem se uvolil zpřístupnit text překladem. Překladem rychlým a jistě i s chybami, ale srozumitelným, neb strejda Google z toho umí udělat docela guláš

Rancher

---

---

«Аэро Минор» для Сталина

Upřímné srdečné projevy československých pracujících, nadšené oči desítek tisíc obyvatel Prahy, sváteční proslovy, pak Polytechnické Museum a moskevská porodnice, dlouhá léta bez slávy a v zapopmenutí, náhodný nález a seriózní zkoumání historie – to všechno se sešlo v historii tohoto malého vozu, který byl určen pro velkého vůdce.



Poslední svátkem, jímž země spontánně oslavovala Stalina, byl ten u příležitosti výročí jeho 70. narozenin, který připadl na 21. prosince 1949. Nicméně, narozeniny tajemníka Ústředního výboru KSSS (b) předsedy Rady ministrů SSSR, generalissima Sovětského svazu J.V. Stalina byl svátek nejen pro nás, ale opravdovou událostí pro lidi na celém světě. To není překvapivé. Po válce Stalin - nesporně nejvlivnější politik ve světě: vítěz nad fašismem, vlastník atomové bomby, vůdce světového komunistického hnutí. Ani americký prezident Harry Truman, ani britský premiér Clement Attlee v roce 1949, neměli politickou váhu srovnatelnou s Josifem Visarionovičem Stalinem. K výročí mu blahopřál doslova celý svět, a především, samozřejmě, demokracie lidové : Bulharsko, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a Československo.




Dary k Stalinovu výročí jsou ve stovkách a tisících zasílány do Moskvy. 3.12.1949 noviny "Правда" oznamují založení "Výboru v souvislosti s 70. výročím narození soudruha J.V. Stalina" a vydává dlouhý seznam členů výboru. Na začátku seznamu byl filmový režisér Grigorij Alexandrov a traktoristka Paša Angelinová a končil skladatelem Dmitrijem Šostakovičem a tkadlenou Natalií Jariginovou. Tento výbor bude během jednoho měsíce přijímat všechny dary pro Stalina. Zpočátku jsou umístěny v Muzeu revoluce na Gorkého ulici - dnes Tverskaja.

Čím více se blížil významný den 21. prosince, tím více novinových článků bylo věnováno výročí. Spisovatel Boris Polevoj vytiskne v "Правдe", článek o darech z celého světa vystavených v muzeu: "Velká láska k bolševické straně, k soudruhu Stalinovi je vedla ruce jejich zhotovitelů. Lidé, kteří na nich pracovali, vložili do těchto darů část svého srdce, plamen jeho duše, jeho sny a touhy." Báseň "21.prosince 1949" Josefu Visarionoviči věnovala básnířka Anna Achmatovová :

V den nového roku učitele a kamaráda
Zpívat píseň vděčnosti jasné -
Nechte kolem zuří bouře
Nebo horské fialky kvetou.

A druhým městem Sovětského svazu
Vše republiky přátelské město
A ti pracovníci, kteří uškrtil vazby
Ale jejichž svobodu projevu a jehož duše je pyšný.

A jejich myšlenky volně letět do hlavního města slávy,
Vysokou Kremlu -bojovník za věčného světla,
Místo půlnoci zametání majestátní hymnu
A celý svět vypadá jako pomoc a pozdravy.

překlad Google

A Československo nezůstává pozadu. Lidé se obejdou bez poezie, ale stejně jako všechny bratrské národy odesílají spoustu dárků - ručně tkané koberce, velké zlacené vázy, sochy, zbraně, soubor dýmek, kolekce vín, maketu stávající železniční sítě a další, ostatní, jiné. Nejlepší ukázky jejich výrobků jsou zasílány do Moskvy od všech československých podniků, včetně tří hlavních automobilek: Aero *), Škoda a Tatra. Jak to má u každého dárku milovanému být, každý dar k výročí je originální a jedinečný. Běžný sériový "Tatraplan" v továrně Tatra je rozřezán podélně a příčně, a vznikne prostorný a neuvěřitelně rychlý kabriolet béžové barvy v kombinaci s koženým interiérem v červené barvě. Nejlepší dělníci továrny LETOV z předměstí Prahy staví exkluzivní verzi Stalinova malolitrážního vozu Minor. Ovlivněn všeobecným nadšením, umělec čerpá inspiraci pro svou novou chromovanou mřížkou, užije elegantnější nárazník, vytvoří nový přístrojový panel, přidává kryty zadních kol a vylepšuje sériový volant, který, podle jeho názoru, bude jistě držet sám Stalin. Ztvárnění vozu z kovu provádí nejlepší - klempíři, truhláři, čalouníci, mechanici, montéři. Jiný tak luxusní " Minor " v továrně nikdy nebyl postaven.
________ *) tak je to psáno v originálním článku, dále jsem již továrnu "Aero" v textu přejmenoval na LETOV.


Kronika TASS praví: "Celá Československá republika se připravuje na sedmdesátiny Stalina jako svůj největší svátek. " Slavnostní shromáždění, vztyčování soch Stalina se konají ve městech Praha, Plzeň, Olomouc, Liberec. Nejvyšší vrchol Tater - Slovenský štít je na počest nejlepšího přítele všech Čechů a Slováků přejmenován na Stalinův. Stalin byl zvolen čestným občanem Prahy. V podnicích, továrnách, školách pořádali besedy o životě a díle osvoboditele národů Československa, vůdce národů a důsledného ochránce světového míru Generallisima Stalina, stejně jako se hovoří o neochvějném přátelství národů Československa s národy Sovětského svazu. " V Praze je pořádána výstava darů pro Josefa Stalina, které se budou posílat do Moskvy.



Noviny Известия", popisují výstavu takto: " V budově Veletržního paláce v Praze. Hlučná, živá ulici. Hřmící tramvaje, auta, nepřetržitý proud lidí. Ale dnes je tato obvykle zalidněná třída jaksi slavnostní. Podél chodníků stojí dlouhé fronty. Jsou zde žáci, studenti, vojáci i dělníci. Všichni se přišli podívat na výstavu dárky pro Stalina od Československého lidu. Navštívilo ji již několik desítek tisíc pracujících, ale proud lidí stále sílí. Kolik lásky vložili pracující Československa do jejich darů soudruhu Stalinovi! Výstava darů - doklad výsledků Československých lidí jdoucích pod praporem Lenina - Stalina k socialismu. Na výstavě darů Stalinovi jsou zastoupeny všechny druhy výroby, všechna odvětví práce československého lidu. Tady jsou, zářící, pečlivě a láskyplně zdobí krásné vozy "Tatraplan", "Tudor", "Minor", letadlo, motocykl."



Lidé navštěvují výstavu v takových davech, že na druhý den bylo pro návštěvníky otevřeno po celý den - počet návštěvníků za týden byl více než 80.000. O půlnoci 11. prosince se zavírá a za 18 hodin je všech 528 darů pečlivě zabaleno a naloženy do zvláštního vlaku k převozu do Moskvy. "Vám velký Staline, patří naše vděčnost, naše láska " - tato slova pronesl prezident Československé republiky a předseda Komunistické strany Československa Klement Gottwald na slavnostním shromáždění.

V Moskvě Jubilejní výbor přijímá dary a rozděluje je na výstavách - jedno Muzeum revoluce nestačí a dary z výstavy velkého vůdce a učitele zabírají sály Puškinova muzea, vytěsňujíce malé holandské impresionisty, Van Gogha a Picassa. Technické předměty Výbor směřuje do Polytechnického Musea, kde se 26. prosince představuje "Život a dílo Josefa Stalina." Noviny Правда " z 26. prosince 1949 napsaly: "Dokumenty a exponáty na mnoha stojanech ukazují zájem Stalina o rozvoj vědy a techniky, dávají jasnou představu o úspěších sovětských inženýrů, inspirovaných velkým učitelem a vůdcem. " Takže Československá auta byla v Polytechnickém museu v automobilovém oddělení. Časopis Автомобиль" v čísle 2, 1950 jim věnuje krátký článek.



Všechny tři výstavy fungují jako stálé a trvalé expozice - zdálo se, že Stalin bude žít navždy. Moskvané a návštěvníci se hrnou na výstavy - jsou stejně povinnými místy co stojí za návštěvu, jako VDNCH, Gum nebo Mauzoleum. Není známo, zda přijel na výstavu i sám jubilant - oficiální kronika tento případ nezaznamenala ani vzpomínky veteránů zvláštních služeb. Jak potom napíše ve svých pamětech, dcera otce všech národů, Svetlana Allilujevová "Všechny dary, posílané mu ze všech koutů země, nařídil shromáždit a předat do muzea - to není z fanatismu, nebo póza - jak mnozí tvrdí - protože on opravdu nevěděl, co dělat s tím vším množstvím drahých a dokonce i drahocenných věcí – s obrazy, porcelánem, nábytkem, zbraněmi, nádobím, oblečením, domácími výrobky - nevěděl, proč mu to všechno... On chápal, že pocity, které vložili do těchto věcí byly symbolické a věřil, že se vztahují k těmto věcem a by měl být brány jako symboly. " Výročí galavečer se konal ve Velkém divadle 21.prosince 1949.



Po Stalinově smrti výročí výstavně-jubilejní ruch utichl - dary mohou nyní být k vidění v Muzeu revoluce. Do hal Puškinova muzea se vrátila umělecká díla a v Polytechnckém muzeu byla část exponátů odstraněna do depozitu, a ty, které by mohly být použity v národním hospodářství, byly převedena do příslušné organizace. 05.01.1955 na pokyn správního odboru Ústředního výboru KSSS " oddělení Muzea fondů byly převedeny bezúplatně Městské správě zdravotnictví pro použití ve zdravotnických zařízeních v Moskvě exponáty-dárky soudruhu Stalinovi k 70. výročí – nacházejíc se v obecné části muzea." A také, mimo jiné - převod známých vozů, "Tatraplan", "ŠKODA", "Minor". Až do nedávné doby, to byl znám osud pouze jednoho ze Stalinových vozů - kabriolet Tatra T600 Tatraplán, který se nacházel v Gruzii a v 70. letech se vrátil zpět do svého domova v Československu. Nyní je ozdobou továrním muzea Tatra. O dalších nebylo známo vůbec nic, byly považovány za navždy ztracené.




Teprve nedávno, v létě roku 2013 se objevil druhý auto-dar - Aero Minor. Jediný nezaměnitelný "Minor" okamžitě rozpoznatelný, a jeho majitel řekl, že auto kdysi pracovalo v moskevských porodnicích, byl odepsán a prodán do rukou soukromých vlastníků. V letech 1975 až 2013 "Minor" nehybně stál pod kůlnou na zahradě dost rezavý, ale obsahuje většinu z originálních dílů. K autu se nějakým zázrakem zachovala tabulka z Polytechnického muzea.



Skutečnost, že Aero Minor byl nalezen ve vyhotovení pro Stalina osobně potvrdili v České republice. Na českém fóru www.minory.cz jsou umístěny dva obrázky – auta jako dary na výstavě v Praze. Fotografie, mimochodem také přežily zázrakem, jako sám, "Minor" Česká republika a Rusko zažil bouřlivou privatizaci v 90. letech, celý továrnní archiv zmizel a jen díky Pavelovi Krbecovi - milovníkovi značky, se malá část fotografií zachovala.

Nyní se unikátní památka nachází v centru památkové obnovy „Автонаследие ." Překvapením pro restaurátory byl nález, v uzavřené dutině pravého předního blatníku - Sdělení od pracovníků LETOVa, napsané na kus papíru a nalepené přímo na kov : " Soudruhu. Jozifu Stalinovi k 70. výročí posílají pracující ČSR, Praha dárek a pozdrav 2/XII 1949. "



Šéf Автонаследие Andrey Belov je optimistický: " Auto je pro většinu neznámý. Za prvé - je to opravdu jedinečný nález! Vzácné auto vyroené na zakázku, které bylo téměř půl století považováno za ztracené, a najednou takové štěstí. Za druhé - neskutečně kompletní a není tam žádná stopa po kutilských zásazích. Předělání elektroinstalace a elektrických zařízení na 12 voltů se nepočítá. Plně zachovány všechny původní komponenty, aniž se v Sovětském svazu velmi oblíbené barbarské záměny a podvozky "pobědovské" nebo "moskvičovksé". Za třetí, přežila karoserie, která dává možnost uložit jej v autentické podobě, bez předělávek. Ale, bohužel je beznadějně zničená stropovka a musí se ušít přesná kopie. Navzdory skutečnosti, že karoserite trochu orezla a ohnila, zachovala si všechny dřevěné prvky, které jdou zkopírovat všechny panely a rám jsou nedotčeny. Je s čím pracovat. "



Tajemství zkušených restaurátorů ani od nikoho jiného nejsou - o Aero Minoru se již natáčejí scénky pro zprávy, představili jej novinářům, bude opakovaně ukazován veřejnosti v procesu restaurování. Nejbližší ukázka auta „v železe“ se uskuteční na 22.- Oldtimer - Galerie, která se bude konat od 7. do 10. března 2014 v "Sokolnikách". Další obrázky jsou v Galerii