Dary k 70. narozeninám J. V. Stalina.
Snímky z výstavy uspořádané k tomuto jubileu.

Velmi zajímavé a patrně obecně neznámé provedení vozu, lišící se zcela přepracovanou maskou a kryty zadních kol.
I ostatní dary by potěšily kohokoli z nás. Krásná ukázka práce našich lidí, žel bohu zcela zbytečná. Ta Tatra je snad zachráněná, ostatní kousky asi vzal čas.

Aerominor



_________později se objevily ještě nějaké dokumenty, takže z nich vyjímám________

NA, fond 357/2, inv. č. 7, k. 21, Zpráva o akci darů československého lidu k 70. Narozeninám generalissima J. V. Stalina, s. 1. :

V průběhu října ve vládní radě převládlo zavržení původní myšlenky vystavení darů na více místech republiky a bylo rozhodnuto, že dary Stalinovy budou vystaveny společně na jednom místě. Zástupce ÚRO Souček referoval o tom, že všechny dary, včetně darů ze Slovenska budou do 30. listopadu soustředěny v Praze, kde proběhne také jejich výstava v režii ministerstva informací a osvěty. .... ... Dary byly přebírány zástupci ÚRO bezprostředně po ukončení akce, tedy ve dnech 30. listopadu – 4. prosince. Z odevzdaných darů byla připravena výstava pro veřejnost, která se konala ve Veletržním paláci v Praze, přičemž samostatná výstava darů ze Slovenska byla uspořádána v Bratislavě (dary ze Slovenska byly posléze také převezeny do Prahy a vystaveny ve Veletržním paláci). V oficiální zprávě se uvádí, že celkový počet darů dosáhnul čísla 528, jednalo se však odhadem o 3 000 jednotlivých předmětů. ... Slavnostní otevření výstavy darů, se konalo 4. prosince za účasti zástupců vlády, velvyslanectví SSSR a všech složek NF. Slavnostní projevy přednesli členové vládní komise ministři Kopecký a Nejedlý. Ze zprávy je patrné, že se výstava setkala s velkým zájmem obyvatelstva: „Od samého zahájení výstavy až do jejího zakončení proudily výstavou desetitisíce návštěvníků. … Po prvních dnech, kdy byla otevřena od 8 hod. ráno do 22 h. do večera bylo zapotřebí prodloužit otevření výstavy do 24 hod. Za necelý týden prošlo výstavou 80 000 návštěvníků.“ Výstava byla ukončena o půlnoci 11. prosince a okamžitě bylo započato s její likvidací a nakládáním darů na připravený vlak, přičemž se „soudruzi vypnuli přímo k údernickým výkonům, takže jejich pracovní úsilí bylo korunováno naprosto hladkým vybavením celého vlaku darů v 18 hodinách, aniž by přitom byl rozbit nebo třeba jen poškozen jediný dar“. Vlak s dary tedy mohl být již 12. prosince v 18 hodin vypraven, spolu s delegací zástupců ÚAV NF, ROH a závodů, do Čierné u Čopu, odkud dary i delegace pokračovaly sovětskou soupravou, přičemž „radostnou cestu do Moskvy doprovázela nesčetná slavnostní přivítání vlaku a delegace v československých i v sovětských stanicích od Prahy až do Moskvy“. Co tedy vlastně Stalin, mimo výše zmíněných příkladů, od „československého lidu“ dostal? Zajisté zde neuvedeme všechny dary, pouze stručný výběr těch pozoruhodnějších. Stalin ke svým sedmdesátinám obdržel například trojfázový generátor, mnoho lahví vína, magnezitovou cihlu, 16 pneumatik, bustu J. E. Purkyně a Jana Žižky, k technickým darům náleželo i příslušenství včetně krabičky s nářadím a plechovky s olejem, lulkový tabák a asi 30 lulek, kromě většího počtu jiných zbraní také kulomet, model tanku, automatickou váhu, mnoho uměleckých předmětů od váz, přes sošky, vlastní portrét až po bronzovou sochu ženy, malovaná vajíčka, šicí stroj, dvě pohovky a několik křesel nebo například umělé květiny z gumy. Mezi dary byli i dva kladrubští hřebci, letadlo Aero, Tatraplán a motocykl JAWA. Spolu s dary putovaly do Moskvy i knihy svázaných podpisových archů zdravice. Je patrné, že velká a široce pojatá dárková akce se setkala s velkým úspěchem. Přestože některé dary byly bezpochyby určeny přímo Stalinovi (máme zde na mysli například dýmky), jiné měly za úkol představit československý průmysl a umění v tom nejlepším světle a do určité míry také obdarovat celý Sovětský svaz.