Jo montáž topení byla oblíbená kratochvíle. Viz teplovodní topení Bosch.

Tak ještě jeden snímeček dobové úpravy. Napojení topení i s kohoutem.

Vzhledm k tomu, že jsem v letech 1968 až 1972 měl dva minory a jezdil jsem s nimi denně do práce 30 km, topení bylo nutností. Proto jsem si udělal vodní vrtulové čerpadlo s připevněním a náhonem na dynamo. Vodu připojil na prýžové potrubí chladícího systému a dále do kabiny instaloval topení ze spartaka. Teploučko, a žádný problém.

Nojo, čerpadlo je velmi podstatná součást chladícího systému!
Je zajímavé, že všechny ty systémy, co se tu objevily, fungují pouze v rámci termosifonu... čerpadla jsem si nevšiml.

Byla to jednoduchá zálečitost pro kutila. Z hliníkové kulatiny utočit skříˇku, víčko, hřídelku, lopatkové kolečko, vyříznout na hřídel dynama protisměrný závit,udělat takovou jakoby vidličku, to se připasobvalo vzájemně. Funkce lopatkového čerpadla byla klasická, excentricky upravená skříňka, aby vznikl tlak a podtlak, napojení na chladécí systém a na radiátor topení. No a bylo teplíčko.
Český kutil udělá vše.
Když jsem dělal toho červeného minorka, tak jsem jen nachystal na chladící systém možnost napojení., ale zatím jsem to nedělal, že se bude jezdit jen v létě. Tento kousek jsem totiž koupil. Není to můj původní.
První moje topení v miňďovi bylo uděláno tak, že jsem za chladič udělal jednoduchý hliníkový lapač, V motorek ventilátoru, průduchy do čela a hadice ukončené v kabině klapkami. / To však mělo menší účinnost než vodní./.

Z korespondence se Švédskem se vyloupnul zajímavý problém.
Otázka zněla: "Hele, proč tam mám ten špagát?" Na snímku č.6...

Sem si říkal, to je divná přístavba a spojil to s informací, že Švédští dealeři Minorů montovali dodatečné topení.
Že ale museli zvětšovat objem vody, to mi nijak něštymuje.
Švéd Per tvrdí, že to muselo takhle přijít Československa. Že veškerá dodatečná topení se lakovala u nich na černo ... a že nerozeznává komponenty.
Jí z nich "poznávám" jen tu hadici...takové tu byly...

No a tak se Vás ptám, co si o tomhle nálezu, jeho funkci a původu myslíte?
Rád bych nejen do Švédska, ale i do mé hlavy poslal jasnou zprávu.
___
BTW: Asi jste poznali, že jde o onoho zachovalého Minora.

Viděl bych to na variaci "horkovzdušného" topení zakončeného klapkou se sběračem prolétavající listí.

...OK, ale co to zesílení chladiče vepředu a "CH12" na ceduli PAL?

Nikdy jsem nic takového neviděl, ale CH 12 by mohl být údaj o objemu 12 litrů.
Elstner měl taky tropikal chladič na 12 l vody. Ale ten měl zvětšení ve vrchní části směrem ke kabině .
To ovládání klapkama se mi líbí.
Ono to možná klame, ale zdá se mi, že sítko na klapce je nastříkáno v barvě karoserie.

Wotogo, že to opravdu vypadá na 12l chladič.
Že by tropiko provedení, které šlo na sever, když ho neodebrali?

Ty klapky jsou silně zachované, mají svoji barvu, ale že bych je někdy viděl v českých autech ... to teda ne.

Že by rámeček usměrňující proudění vzduchu a pokud prochází po stranách, bránící tepelným ztrátám tamtéž?

Klapka pěkná, ale ta díra skrz stěnu moc na fabriku neukazuje
.

Tak to jsem ještě neviděl a jsem pamětník minorů, já jsem měl a mám jen vodní na dynamo a pak dyfuzor s ventilátorem za chladičem,....

Mě se zdá že je to udělané jakoby z nějakého světla vybrakovaného a doplněné mřížkou z drátů.

Anders (Švédsko) mi poslal fotku z kabiny a mne zaujala ta modrá pixla vpravo.
Projevil jsem v dotazu údiv, cožetojako je, i když jsem malinko tušil... Awonojo

Přídavné topení za 500 SEK (při ceně nového auta 4500 SEK).
Vodní čerpadlo poháněné třením o řemenici/řemen dynama.

Moc pěkné až jsem se zamiloval. Moc se mi ten přístroj líbí. Třeba se někde v zahraničí sežene.