Každý veteránista by měl znát cesty našich autíček do dálek. Od těch předválečných, přes Zikmunda a Hanzelku až po ty novější. Významým testovatelem (=cestovatel testující = novotvar ) byl F.A.Elstner a o tom by měl vědět každý Minorář. Knížky Lovci kilometrů (1948); Saharou a pralesem (1956) ukazují a dokazují, že si Minor zaslouží naši úctu. O cestovatelích nemluvě.

Na Silvestra se vrátil F. A. Elstner s chotí a synem, přesně podle plánu. Výprava ujela 16 300 km na vozu Aero-Minor, místy, kde ještě žádný malý cestovní vůz neprojel. V písčité a kamenité poušti, v pralese i na asfaltových silnicích, všude jel Minor bezvadně. Není tedy divu, že francouzský tisk s úžasem komentuje výpravu "automobilu s kapesním motorem" a že byli Čechoslováci, kteří chtěli projeti napříč Saharou, na malém voze, původně považováni za blázny. Ukázalo se však, že jejich důvěra v náš malý vůz byla oprávněná. Vůz se vrátil v dobrém stavu a byl ihned po příjezdu podroben prohlídce technické kontrolní služby AKRčs. Do uzávěrky nemáme k disposici protokol technické služby, stačí však konstatovat, že vůz s podáskou a zavazadly vážil 1340 kg. Po příjezdu na okraj Prahy projeli cestovatelé v průvodu automobilů ulicemi města až k Autoklubu, v jehož místnostech byli oficiálně přivítáni podnikovým ředitelem Leteckých závodů, Ing. F. Tichým, předsedou Ústředního sportního výboru A. Julišem a zástupci závodní rady Leteckých závodu a odbočky Praha-střed. Jízda Elstnerových nebyla pouze jízdou propagační. Je to prvotřídní sportovní výkon. Z Cottonu se vypravili 11. prosince a již 22. prosince byli v Alžíru - je to průměr 426 km denně, většinou po pistách, pouze 450 km po dobré silnici. Minor projel trať Praha-Alžír-Colomb Bechar-Reggan-Bidon 5-Gao-Niamey-Cottonou a zpět bez obtíží a na šesti pneumatikách. Ojeté přední gumy cestovatelé vyměnili v Evropě, poněvadž předpokládali, že bude v Německu náledí. Dodrželi předem připravený program a dodrželi slib, že oslaví Silvestra v Praze. (Š).