Aero Minor II 1946 - 1951
_TOGGLE
Hlavní nabídka

_TOGGLE
o uživateli

Vítejte Anonymous

Přezdívka
Heslo

Zápis:
Poslední: Jarekminor
Nový dnes: 0
Nový včera: 0
Celkem: 158

Registrovaných on-line:
Registrovaných: 0
Návštěvníků: 5
Bots: 0
tým: 0
Členové on-line:

On-line není žádný člen!

_TOGGLE
o---=(@)=---o
www.automobilovedily24.cz



_TOGGLE
Jazycy
Český English

_TOGGLE
KNIHA

První souhrnná publikace o Aero Minor II.
615 Kč + poštovné 85 Kč
278 stran A4 - Náhled
OBJEDNÁNÍ

_TOGGLE
Nesháníte?

Z redakčního stolu

100 LET LETova

Napsal: Rancher den: Středa Říjen 17, 2018 (10:27:48)   (103 přečtení)
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Sto let je dost dlouhá doba.
Sto let je dost dlouhá doba.

V ČT vznikl v roce 1989 seriál Letící Delfín, který popisuje ne tak zcela fiktivní leteckou továrnu, kterou pak zcela určuje jedna věta.

Po havárii prototypu právě vyvíjeného školního letounu nad vrakem dva hlavní konstruktéři pronesou:"Přeřadí nás na Minory a máme po starostech.

Ing. Jaroslav Zvěřina, nadšenec pro historii Letova spolu s kamarády dali dohromady výstavu, kde se jim podařilo shromáždit milníky výroby, ať již v dokumentech, nebo i 3D originálech. Některé i překvapivé. Moc hezká výstava v bývalém hangáru, který vzešel z konstrukčních a výrobních dílen specializované divize fy. Junkers.

V nově vzniklé Československé republice (1918) bylo potřeba budovat i letecký průmysl. Společnost pod názvem Továrna na letadla, založilo Ministerstvo obrany v roce 1918. Měla se věnovat výrobě nových letadel a částečně opravám a úpravám trofejních strojů z první světové války. Prostou přesmyčkou názvu vznikl LETOV.
V roce 1921 firma představila první letoun Letov Š-1, zkonstruovaný Aloisem Šmolíkem. Typ Š-1 byl prvním sériově vyráběným československým strojem, který navíc obstál i v mezinárodní konkurenci.
Ve firmě se také vyráběly v licenci letouny Hansa-Brandenburg B.I série 76, které nesly označení Letov Š-10. Továrna vyráběla letadla převážně pro československou armádu. Mezi ně patří zejména průzkumný letoun Š-1, jednoplošník Š-3, který předběhl svou dobu a také bombardér Š-16. Prvním exportním typem byl průzkumník Letov Š-28, jehož varianta Š-328 byla používána ve druhé světové válce německou Luftwaffe. Stroji pro civilní letectví byly Š-19 a Š-32. Celkově Šmolík zkonstruoval 36 typů letadel, z toho 18 se sériově vyrábělo. Posledním byl Š-50 představený v roce 1937, který se ale do výroby už nedostal.
Po několika letech provizorií bylo v roce 1923 rozhodnuto vybudovat nový moderní letecký závod. Pro jeho výstavbu bylo vybráno pole v katastru Letňan. Stavba byla zahájena začátkem roku 1924 a již v roce následujícím se v Letňanech rozběhla výroba. Šlo již o podnik s názvem Vojenská továrna na letadla, zkráceně Letov. v průběhu 20. a 30. let firma Letov vyvinula a vyráběla více než 50 typů letadel všech kategorií. V roce 1939 se z Letova stal Flugzeugwerke Letov, podnik daný k dispozici Říšskému ministerstvu letectví RLM . V Letňanech byly opravovány bombardéry Junkers Ju 86, transportní Junkersy W 33, W 34 a Ju 52. Vyráběna byla i cvičná Arada Ar 96B.
Továrny Letov zaměstnávaly na jaře roku 1941 6 150 osob! V květnu 1945 se podařilo zabránit zničení závodu, které připravovala německá armáda a továrna připadla Sovětskému svazu jako válečná kořist. Ještě v květnu 1945 se však Sovětský svaz válečné kořisti vzdal a Letov předal Československé republice. Tento akt měl tak velký ohlas, že si zaměstnanci závodu doslova vynutili změnu názvu podniku na Rudý Letov.
Počátky Rudého Letovu nebyly lehké. V jedné z hal se začaly vyrábět dětské hračky, v jiné byly opravovány automobily ČSAD (Československá automobilová doprava, n.p.), rozjela se také výroba osobních automobilů Minor, která zajímá nás. Do stoleté letecké historie se tak vklinilo pět let automobilních.
Leteckou výrobu pak vrátila do Letňan armáda, když Ministerstvo národní obrany potřebovalo obnovení výroby některých okupačních typů letadel, která zůstala ve výzbroji. Na obrázku je jeden z dochovaných důkazů souběhu výroby letecké a automobilové.
V Rudém Letovu se začala vyrábět křídla pro dvoumotorové dolnoplošníky Siebel Si 204, v ČSR označené jako C 3 nebo C 103. S rostoucím mezinárodním napětím začátku padesátých let 20. století a v důsledku stále většího začleňování Československa do sovětského bloku se začal Rudý Letov připravovat na výrobu proudových letounů sovětské konstrukce. Nejprve na Jakovlev Jak 23 a následně na MiG 15, jehož výroba se v Letňanech uskutečnila. Zlomový rok 1989 znamenal pro Letov značné změny, a to nejen v názvu. Ostatně tyto změny stíhaly podnik již dříve . V padesátých letech 20 . století se dokonce na několik měsíců jmenoval Letecké závody Rudolfa Slánského.
Zánikem východního trhu ubyla pracovní místa , podnik se zadlužoval , až se dostal do konkurzu . Byl rozdělen na několik částí, které správce konkurzní podstaty postupně nabídl k prodeji. Zdálo se, že značka Letov neodvratně spěje k zániku stejně, jako řada ostatních bývalých československých leteckých podniků. Nestalo se tak…


 

Stránky o automobilu Aero Minor II. Výroba: LETOV a MOTORLET (Walter) - závody Jinonice a Letňany, Československo, 1946 - 1951 ©2002-2012 Luboš Balcar, Pavel Krbec, Vladimír Nešpor a všichni aktivní uživatelé stránek. Použití jakýchkoliv autorských materiálů, tj. textů i obrázků z tohoto webu je možné pouze se souhlasem a uvedením zdroje - www.minory.cz


Interactive software released under GNU GPL, Code Credits, Privacy Policy